Stav: |
Velmi dobrý
|
Dostupnost: | Skladem na prodejně |
Vazba: | Pevná |
Počet stran: | 352 |
Jazyky: | česky |
Edice: | Pyramida 77x, Pyramida. Encyklopedie 21x |
Vydání: | I. vydání |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | čt 7. března 2024 10:01 |
Číslo položky: | 780383 |
Jestliže v naší populárně vědecké literatuře o archeologii doposud chyběla publikace věnovaná především jednotlivým nalezištím a vylíčení toho, co na nich bylo nalezeno, zaplňuje nyní tuto mezeru knížka, kterou máte před sebou. Je to vlastně jakýsi průvodce po pravěkém Československu - místopis památek naší nejstarší minulosti zasazených do historického rámce a sledu, daného nejnovějšimi poznatky naší prehistorické vědy. Slovníkově uspořádaný text provádí čtenáře po mnoha desítkách pravěkých či raně historických pohřebišť, osad či hradišť, po místech, kde pravěcí obyvatelé našich zemí žili a pracovali, kde pohřbívali své zemřelé, vykonávali kultovní obřady či ukryli kdysi své poklady. Samozřejmě je to jen výběr nejdůležitějších a nejzajímavějších archeologických nalezišť, jichž jsou jinak u nás tisíce.
Srozumitelným způsobem předvádí kniha nejprve obecné rysy našeho pravěkého vývoje - vývoj člověka a jeho kultury, vývoj hospodářství a sídlení, národnostní proměny obyvatelstva až do příchodu Slovanu. Těžištěm obsahu je osmnáct kapitol věnovaných různým obdobím pravěku a rané doby dějinné od objevení se prvních lidí ve starší době kamenné až po dobu říše Velkomoravské. Každá z kapitol uvádí nejprve stručně do problematiky určitého období a nastiňuje vývoj lidské společnosti a kultury v daném období na území našeho dnešního státu. Pak následuje líčení výsledku archeologických výzkumu na nejzajímavějších nalezištích z tohoto období. Závěrečná kapitola dovádí výklad ke vzniku raně středověkých států. Četné fotografické i kreslené ilustrace předvádějí množství archeologických nálezu i rekonstrukcí pravěkých obydlí, opevnění, bohatých hrobek či obřadních míst pravěkého náboženství, především z novějších výzkumů. Také mapy, provázející každou kapitolu, umožňují lepší orientaci po najvýznamnejších nalezištích.
Ten, kdo si tuto knížku přečte, seznámí se v kostce se současným pohledem naší archeologické vědy na pravěk a počátky československých dějin. Hlavně však pozná, jaké bohatství památek skrývala a dosud skrývá naše země, jaká je povaha těchto památek, o čem dovedou vyprávět a jak je důležité je zachraňovat.
Karel Sklenář je český archeolog a popularizátor vědy. Karel Sklenář v letech 1956–1961 studoval archeologii na Filosofické fakultě University Karlovy. V roce 1970 získal titul PhDr. Od roku 1963 do roku 1967 působil v Okresním muzeu Mělník . Od roku 1965 pracoval v oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea. V období 1990–1997 byl ředitelem Historického muzea Národního muzea. V letech 1968–1981 a znovu od roku 2002 přednášel muzeologii pro archeology na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Od původního zaměření na paleolit a mezolit, postupně přesouvá zájem na muzeologii, hlavně však na dějiny archeologie a rehabilitaci starých výzkumů pomocí archivních a sbírkových dokladů. Významné je jeho působení v Československé společnosti archeologické při Československé akademii věd – je dlouholetým redaktorem Zpráv ČSSA/ČAS). Působí jako předseda oborové komise muzejních archeologů při Asociaci muzeí a galerií. V letech 1990–1997 redigoval Sborník Národního muzea A-Historie. Připravil řadu muzejních expozic nebo na jejich tvorbě participoval. Je autorem řady odborných studií a popularizačních publikací o české i evropské archeologii a jejích dějinách. Mnohé z nich vyšly také v zahraničí.
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem